Blíží se čas vyhlášení, že hřích už nebude.

Má vroucně milovaná dcero,

už je blízko čas, kdy hřích člověka nebude moje církev považovat za důležitý a pro Mne urážlivý.

Hřích není něčím, co považuji za slabost či selhání. Je sice těmito dvěma faktory zapříčiněn, ale přichází vlivem Satanovy existence. Moje církev brzy upokojí a klamem svede mé následovníky k přijetí lži, že hřích je pouhé symbolické vyjádření Božím dětem, nabádající je zůstat na cestě líbící se Bohu. Řeknou, že hřích by vám neměl dávat pocit oddělení od ostatních. Na hříchu, dodají, ve skutečnosti nezáleží, protože Bůh je všeodpouštějící. Ano, Já jsem všeodpouštějící a odpouštím každý hřích – kromě věčného hříchu – jakmile hříšník projeví lítost a bude se snažit odstranit každé pokušení, aby se vyhnul opakování hříchu. Nemůžete Mě prosit, abych vám odpustil hřích, když tím hříchem žijete. Vrah, který vraždí, mrzačí a zabíjí, Mě nemůže prosit, abych mu odpustil, pokračuje-li ve vraždění a nemá v úmyslu přestat ve svých zločinech. K čemu je dobré prosit Mě o vykoupení z hříchu, nepřipustíte-li nejdříve, že hřešíte?

Hřích je způsoben slabostí a Já odpustím hříšníkovi, který se upřímně kaje. Když se hříšník domnívá, že už není vinen hříchem, hřích mu v duši zapustí kořeny. Blíží se čas vyhlášení, že hřích už nebude. Až ten čas přijde, způsobí velkou úlevu a oslavy, protože co bývalo v mých očích považováno za hřích, už tak bráno nebude.

Na hřích bude pohlíženo jako na přirozenou věc a všichni by to měli přijmout. Neřeknou vám, abyste prostě milovali hříšníka, tak jak Já ho miluji. Ne. Budete pobízeni přijmout, že hřích neexistuje. To vše povede k závěrečné zradě mého božství, kdy svět bude zbožňovat sám sebe, své nadání, svou inteligenci, až k hlásání své velikosti, v přímém vzdoru proti Bohu, Věčnému Otci.

Ach, jak mnoho vás bude uvedeno v omyl, zoufalství a provinění. Má církev bude použita k hlásání kacířství v mém svatém jménu. Ti, kteří budou svedeni, ji obrátí naruby a vzhůru nohama, ale ani jedna část těchto změn nebude nařízena Mnou, Ježíšem Kristem. Duch Svatý nebude přece řídit ohavnosti a velký zmatek, žal a pocit bezmoci bude na straně těch, kdo zůstanou věrni učení mé církve. Tradiční učení už nebude tolerováno. Potom, až se zhroutí vše, co je pokládáno za svaté, bude připraven čas, aby muž zatracení zaujal své místo v mé církvi.